Na Khaosanu vyzvedáváme hotové fotky - udělali je pěkně. Zničení vším se vracíme na pokoj, dáváme nutnou sprchu a vytuháváme do tří. Poté letíme na poštu, která je kousek. Známka na dopis do Evropy stojí 26b a 28b do USA. Z Khaosanu bereme před 7/11 autobus číslo 77 do Siamu, zdá se být dopravní špička, přesto v poloprázdném autobusu oba sedíme. V Siamu procházíme luxusním nákupním centrem - dokonce mají ve výloze Ferrari a Lamborgini (špatně by se nám převážely tak se ani neptáme na cenu). Sháníme paměť do foťáku 512MB mají za nekřesťanských 2500b!
Ze Siamu jedeme super moderním SKY-TRAINEM až na konečnou Mo Chit (čti močit). Tam trochu tápeme jak dál na autobusové nádraží. Přestože máme mapu a několik lidí se nám snažilo ukázat cestu nakonec nás stejně poslali opačným směrem. Je už pozdě a tma, blížíme se na hlavní nádraží. Aut je nespočet, turisté žádní, všude jenom místní. Konečně autobusem 115 dorážíme na autobusové nádraží, na mapě to vypadá jako kousek, ale pěšky a ve tmě bychom tam rozhodně nedošli ani netrefili. Kupujeme lístky do Chian Mai na zítra za 403b na osobu. Pokusila se nám prodat VIP třídu, ale za 1600b pro dva, cena se nám trochu nezdála takže jsme nepodlehli.
Hledáme asi půl hodiny bus zpátky na Skytrain, jdeme stejnou cestou zpátky jako jsme původně přišli, ale motáme se v kruhu, je tma. Nakonec zahneme jinam a tam už stojí autobusy. Naivně se ptáme na bus do Khaosanu (jako tím směrem, ne až tam samozřejmě) a oni že nástupiště číslo 3... a ono opravdu za 50 minut jsme z úplného okraje BK v centru u nás v Khaosanu a za úžasných 18b na osobu, taxi by stál 200b a tuk-tukem bychom to nemuseli vůbec přežít. Vyhráli jsme. Na internetu se zdržujeme déle než bylo v plánu a v jedenáct se nám už nechce na jídlo do restaurace. Na ulici dáváme oblíbené nudle a závitky. V naší ulici zase potkáváme slůně, tentokrát ho krmí více lidí najednou tak se nevěnuje jenom mě. Je úžasné! Jsou mu 2 roky a má rádo okurky. Krmím slůně okurkami.

Žádné komentáře:
Okomentovat