12. den

Dneska má Martínek narozeniny, v noci bude úplněk tak na dnešek vychází i Buddhovy narozeniny. Ó, jak slavný to den! Ayutthaya je plná zřícenin, je velice rozlehlá. Nemít motorku, tak nikam nedorazíme. Pěšky v tom horku to moc nejde a půjčit si kolo (které LP vřele doporučuje) je sebevražda. Málem mě na chodníku zašlápl slon, je pravda, že tam měl svojí trasu, ale nějak jsem ho tam tak volně nečekala. Nakonec jsme odpoledne objevili i "Elefantího KRAALE". Sem moc turistů taky nedorazí, bylo to dost za městem a už jsme nedoufali, že jedeme dobře. LP říká, že bus do Lopburi jezdí každých 13 minut, už ale nezmiňuje, že poslední jede už v 15 hodin. Řidiči nás nechávají na nádražíčku asi 40 minut vydusit, potom nám jeden prozradí tajemství, že se tam můžeme dostat vlakem, hodí nás na nádraží. Třetí (jedinou) třídou za 13b na osobu. Jede nám to až za hodinu, přívozem jedeme na druhou stranu řeky, málem nestihneme odjezd. Vlak přijíždí na minutu přesně. Na poslední chvíli se ale rozhodneme přejít na druhou stranu vlaku, nevíme totiž z jaké strany se nastupuje... no a zasekla se nám přezka v kolejišti. Mašina se zuřivě rozhoukala, Martík na poslední chvíli vyrval krosnu...

Lopburi je malé městečko. Od nádraží jdeme poměrně živou ulicí, turisté nikde (ve vlaku jsme taky byli jediní...). Hledáme ubytování, ulice jsou prázdné, nikde nikdo a to je teprve 21 hodin. Asia Lopburi hotel (!) je velký, komunisticky megalomanský hotel, co se týče velikosti a asi i vybavení. V koupelně máme švába (žádnou chudinku), Martínek ho chce po večeři až se vrátíme přiklopit na noc kelímkem, nedovolí mi ho zašlápnout. Večeříme v KFC hned za rohem, je to bezpečné a jinde už mají stejně asi zavřeno. Šváb na nás nepočkal a někam odešel. Koupili jsme si v 7/11 ještě v BK ve skleničce vlaštovčí hnízdo. Ze zvědavosti, nevíme k čemu to je dobré.... Není to vůbec dobré..., ale zkusit jsme to museli. Hotel slouží dle hluku v noci jako ubytovna pro místní, možná tu bydlí trvale, těžko říct. Ráno jsou na chodbě hnusné igelitky s odpadky. Je tu výtah, jdeme raději pěšky nahoru a i dolů.