Takhle hroznou noc jsem dlouho nezažila, každou hodinu se budím a koukám kolik je hodin. Konečně ráno. Mě ty zážitky včera nějak zdeptaly... Za hodinu máme na hotelovou snídani a potom hurá vstříc Paříži. Vydáváme se po ráno na Sacre Coeur, vystupujeme z metra doufáme, že poblíž. Dost jsme se ve finále prošli. Nakonec se ptáme na směr a paní nám říká doslova že musíme "monter", jakože vylézt někam. Po zdolání 4 velmi prudkých schodišť a pak po zalezení za 1 roh se nám ukazuje bazilika v celé své kráse. Vstup dovnitř je zdarma. Za hodinu má začít mše tak se možná nevěřící Tomášové (jako my) vrátíme na varhany. Před kopulí je několik artistů, pán na vozíku co za den uváže asi milion pudlíků, dále nebezpěčné žonglující chlápek s takovou tou špulkou co mu dost často někam odletěla a ještě jedna "oduševnělá" fontána. Usedáme na lavičku s výhledem na město jako na dlani se Sacre Coeur v zádech poslouchajíce pána co pár metrů od nás hraje na harfu. Ó, jaká krása. Pobíháme po vršku a odoláváme nájezdů umělců, kteří by zvěčnili naše tváře na plátně. Na mši se hrne hodně lidí, varhany hrají úchvatně, jeptišky hezky zpívají. Martík měl zase pravdu a když prcháme ven tak i já si všímám, že jsem nás usadila do sekce pro modlící se... Ale kdybychom seděli někde jinde, tak nebudu přímo pod kopulí!
Montmartre by měl být nedaleko. Uličky nejsou zakreslené v mapě a tak se ptáme opět na směr. Paní je zmatená, Montmartre /simeNtiér/ nezná, potom jí docvakne, že asi chceme Montmartre /simetiér/ a ukazuje nám kam dál. Našli jsme akorát Emila Zolu a někde by tam měl být i Ampér (a to jsem chtěla jít za Piaf...). Překvapivě se tu vesele a živě pohrbívá dál. Úplně náhodou narážímě na Moulin Rouge. Lístky nejsou, což nebyly na dobu našeho pobytu už minulý týden. Aspoň ušetříme 15 euro za vstup pro jednoho s jídlem, nebo 100 pro jednoho bez jídla jenom s půlkou lahve šampaňského. Takový prachy abychom se dívaly na obnažené kankánové tanečnice. Tahle ulice je vlastně jeden sex shop vedle druhého. Musíme se sem ještě v noci, to tu prý jsou ještě prostitutky! Motáme se pod Sacre Coeur a jaké je naše překvapení, když se objevíme zase nahoře. Dolu to jako prďáci sjedeme "funikulérou", tedy lanovkou. Dole je karusel, ale jsou tam jenom malé děti, a to jsem se tak těšila... Opravdu tu dole stojí 2 tlupy černochů a motají uloveným turistkám náramky. Strategicky zabírají obě cesty nahoru, takže nejde je obejít. Jeden se k nám podezřele rychle sunul, ještě pevněji jsem sevřela foťák jednu rukou a druhou Martínka, možná bych ho tím foťákem i bacila (toho černocha tím foťákem samozřejmě...) Jako kompromis volíme odpolední siestu v hotelu. U našich včerejších Turků kupujeme gyros a "cecíky". Přestože se tzatziky píšou tady úplně stejně jako u nás, obsluha nějak nemohla pochopit co chceme. Z cukrárny si jako moučník neseme 2 sladké tyče (pečivo) a jeden zákusek. V pět se po malém souboji. Matínek by ještě odpočíval.
V pátek mají mít v Louvru po 18 hodině pro studenty vstup zdarma. Vystupujeme u Vítězného oblouku, z počátku se vydáváme po širokém a hlučném boulevardu dolů, ale není to Champ Ellysés. Brzy svoji chybu zjišťujeme a podchodem se vydáváme opačným směrem již správně. Elyzejská pole jsou "jako" náš Václavák, ale ohromný a je tu několik pruhů v obou směrech. V dálce svítí ruské kolo. Stromy jsou ozdobené, připravené na Vánoce jenom je rozsvítit. Když dojdeme tu dálku ke kolu (8 euro) tak musíme ještě přes park až k Louvru. Je tma, jdeme a jdeme a jdeme jak po Letné. Fotíme Eiffelovku a kolo. U pyramidy je hafo lidí, z dálky vypadají jak rojící se mravenci. Za překvapivých cca 10 minut jsme uvnitř. Martík si kupuje u automatu za 6 euro lístek (do 18 hodin je plné vstupné 9 euro), já chystám ISIC kartu. Koza Líza je obklopena davem a je kryta 2 skly. Není to žádný obr, ale zase tak malá taky není! Na to, že jí tu furt někdo otravuje tak se pořád usmívá a to úplně na všechny a všemi směry ať stojíte kdekoliv... Ještě na skok k Rembrandtovi a spol a sbohem Louvre. Bolí nás nohy i záda. Jdeme na metro a potom skoro přes celou naší oranžovou čtyrku až do hotelu. Ještě koupit pití na noc. Usínám tak do 3 vteřin a spím jako obvykle celou noc.
Žádné komentáře:
Okomentovat