Vstáváme časně a kolem osmé se už vydáváme na obhlídku města a památek. Hned proti hotelu je vchod do Královského paláce. Tedy bývalého a dnes jsou už z něj jenom ruiny. Zahrada je pěkně upravená a je zde i muzeum. U vchodu si nás všimla nějaká paní, zamávala na nás jako, že nám někoho zavolá. Po 10 minutách nikdo nedorazil a tak jdeme dál.
Zajímavý je také wát jakoby zaklíněný v trojúhelníku uprostřed křižovatky. Míříme k opicím. Najednou jednu vidíme nad námi na stožáru, rychle ji fotíme, aby náhodou neutekla... opice opravdu nikam nespěchá... Hurá aspoň jedna... Otočíme se a najednou vidíme, že přes ulici jich je asi 30, malé, velké. Jsou všude a další šplhají po domech, houpou se na vedení. Uprostřed je oplocený blok mezi ulicemi. Je to wát indického boha Kálí s opicemi. Platíme vstupné 30b a bereme si pytlíček slunečnicových semínek. Překvapivě k němu dostáváme i neobjednaný bonus - bambusový klacek. LP se zmiňuje, že opice bývají k turistům nevděčné... Co tím asi chtěli říci? Je to úžasné. Jsou tu i malinké opičky - miminka. Všechny se dají krmit, z ruky! Natáčím je kamerou a najednou mi něco skočí dost z dálky zezadu na batoh. Tyto záběry a hlavně zvukový doprovod stojí za to... Lezou na hlavu, kradou nám čepice. Totálně mi sežraly ten zbytek buxusového svatebního věnečku, co jsem měla celou cestu na batohu. Zbyly z něho jenom takové 2 natáhlé anténky z drátu. Víc než 6 opic na batohu neunesu, když se roztočím jako "mixér" opičky hezky odlétají. Dalším jejich úlovkem je Astrid, krém na opalování, který jsme měli v pohotovosti v postranní kapse. Ještě, že nám neukradly repelent.
Na ulici kupujeme od ošklivé babky kilový trs liči, dražší než v BK. Je to neumyté a mám v plánu to sníst v autobusu. Stíháme akorát check-out z hotelu v poledne. Na ulici nasedáme do autobusu jedoucího na nádraží, pěkný kus cesty by to byl pěšky. Ve dne je Lopburi větší než v noci... Na konci cesty jsem od lichi pěkně ulepená, ale snědla jsem to všechno! Martínek nechtěl... V BK nasedáme na náš oblíbený a osvědčený bus číslo 3 a vyrážíme zase do Khaosanu. V Orchid GH mají volný pokoj, dokonce jsme si o něco polepšili, ale je o něco dražší, celých 400b. Cpeme se na ulici zase ovocem, nudlemi a palačinkami s banánem a kondenzovaným mlékem. Máme ještě chuť na koktail. Hledáme nějaký bar, nacházíme záhy, sedíme, popíjíme a sledujeme ruch na ulici. Postele máme oddělené, klimatizace je výkonnější a je nám zima. Martin se omylem utřel do "přikrývacího ručníku" a teď máme jen jeden na přikrytí. Spím v ponožkách a celkem mrznu. Důkladné prohledání zavazadel necháváme až na ráno.
Žádné komentáře:
Okomentovat