Od 2.00 zvracím. Ve stejných intervalech jako Martínek před 2 dny. Mám průjem, ale to zvracení je mnohem horší. Nemůžu si nijak lehnout, je mi ve všech polohách hrozně a v některých i hůř. Dojídám Martínkovu dávku pilulek z lékárny. V 7.00 pro nás přijede před GH tuk-tuk, co nás má hodit na letiště. Po problité a pro.... noci nejsem schopná ničeho. Martínek dobaluje, maximálně odpovím co kde je, ale zpětně si toto ráno moc nepamatuji. Tuk-tuk se při pohledu na mě ďábelsky směje. Mám pocit, že cestu na letiště asi nepřežiji. Máme hodinovou rezervu na letišti. Jsem sice unavená, ale už mi není tak moc špatně, což neznamená, že mi je dobře... Za 1 hodinu a 10 minut jsme zpátky v BK. Naším busem číslo 3 za 10b na osobu jedeme na nádraží. Tentokrát přijíždí hned a nemusíme čekat vůbec. Jízda po BK musí být pro řidiče o nervy, ale my jako pasažéři si cestu užíváme.
Bus do Pattaye jezdí pořád, další volný odjíždí za 10 minut, jízda 2,5 hodiny za 117b. Autobus je o něco pohodlnější než do Chiang Maie. Na naše nástupiště přichází 2 metrový odbarvený hokejista Holanďan (indicie - má mega hokejovou tašku, má na sobě hokejový dres, je velikej), dále má diskmana a nahlas si zpívá. Vypadá jako Víťa (pozn. kdo neznáte Víťu, můj spolužák z gymplu). Celou cestu prospím, Martík huhlá, že to není fér. Má spát taky! Na nádraží pro klimatizované busy konzultujeme mapu a LP. LP tentokrát naprosto zklame. Vyrážíme směr moře a asi po 20 minutách narážíme na Tesko, k moři to je asi dalších 20 minut dle mapky. Dohazovačka tuk-tuků chce 100B. Na moje konstatování:" It is 15 minutes walk", odpovídá: "OK, walk!". Jsou malí a drzí! Nakonec stopujeme na druhém chodníku šedou dodávku za 50b. GH BJ vypadá dobře a je o něm i zmínka v LP. Když odcházíme z pokoje vypadává proud. Jdeme to říct paní v recepci... Je to zařízeno tak, aby turisté nenechávali běžet klimatizaci, když nejsou v pokoji. Když jdete ven musíte vyndat klíč z takové mašinky a ta proud vypne. Mají to vychytané. Vyrážíme do města, je odpoledne a celý den jsme nic nejedli.
K moři jsme museli jen skoro z povinnosti, nikdo by asi nepochopil, že jsme nebyli u moře... Teď bych sem všechny nahnala. Pattaya je naprostý humus. Nepořádek, jeden bordel vedle druhého, tedy vlastně kavárny s děvkama na baru. Ty jsou vlastně úplně všude, na pláži, v parčíku. Bílí chlapi tak v průměru kolem 70 let se tady promenádují s Thajkama. My dva v našem věku tady působíme trapně a nemístně. Zítra hned vypadneme. Jediná pozitivní věc, konečně jsem sehnala to koště, které jsem viděla na začátku, ani v BK ani v Chiang Mai jsme ho nikde neviděla prodávat. Chodím po obchoďáku se smetákem v ruce... V Carrefouru si dáváme extra velkou bagetu v Subwayi. Není nad typickou místní stravu, aspoň se nepoděláme. Procházíme kolem několika tržišť, všude jsou stánky s jídlem. Asi mě to vyléčilo, jsme naprosto bez zájmu a prchám co nejdál. klimatizace v pokoji klimatizuje, akorát nás trochu při sprchování znervózňují ty otevřené pojistky metr od nás...
Žádné komentáře:
Okomentovat